Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Obec a okolí > Dějiny a popis obce, znak a vlajka > Další zajímavosti z historie > Historie geologického průzkumu ve Březince

Historie geologického průzkumu ve Březince

Průzkumné geologické práce v okolí Březinky a Licoměřic byly zaměřeny na vyhledávání a průzkum uranových ložisek. Širší okolí lokality Březinka je budováno horninami podhořanského krystalinika. Geologická struktura je zde složitá, jelikož horniny jsou silně provrásněny. Z uranových minerálů byl zjištěn tucholit vázaný na přípovrchové partie a smolinec v karbonátové žílovině v hloubkách 150 m a hlouběji.

Průzkumné práce prováděl Oblastní závod uranového průmyslu Nové Město na Moravě nár. podniku Jáchymovské doly - geologický průzkum, později jako odštěpný závod oborového podniku CSUP (Československý uranový průmysl) v Příbrami. Uranové ložisko ve Březince navazuje na jihovýchodě bezprostředně na ložisko Licoměřice.

Výskyt uranových rud v okolí Březinky byl zjištěn v roce 1961 emanačním průzkumem (tj. na základě zvýšeného radioaktivního záření na povrchu). Místa nejvyššího potenciálního výskytu uranových rud byla zjištěna vletech 1964-1966 metodami radiometrického průzkumu hlubinného dosahu (vrty, kutacími rýhami a mělkými šachticemi). V roce 1967 průzkum pokračoval několika vrty až do hloubky 600 m. Rudonosné struktury byly provrtány dvěma vrty do hloubky 650 m.

V témže roce bylo započato s hloubením průzkumné jámy obdélníkového průřezu o rozměrech 2.20 x 3.40 m. Jáma byla dokončena v roce 1968 s konečnou hloubkou 193.5 m. Důlní chodby byly raženy na úrovni mezipatra ve hloubce 25 m, 1. patra ve hloubce 79.5 m a 3. patra ve hloubce 181.5 m od povrchu. V roce 1969 byly průzkumné jámy Březinka a Licoměřice vzdálené 1 550 m propojeny chodbami na úrovni 3. patra. Na základě průzkumu na ložisku Březinka. který byl ukončen v 1. pololetí 1970, byly zjištěny celkem tři žíly se zásobami uranu pro průmyslové využití.

Dobývací práce na ložisku Březinka se datují od roku 1969 na všech třech zjištěných žílách uranové rudy. Celkem bylo vyraženo 3 665 m horizontálních důlních děl. Nad nultým patrem byla nalezena rudní žíla o mocnosti  až 10 m, která byla vytěžena  lomem. Na této žíle  bylo celkem vylámáno cca 20 tisíc m3 horniny, z toho 7000 m3 uranové rudy. Vytěžená ruda se převážela nákladními auty do Ronova nad Doubravou, kde se nakládala do železničních vagónů a odvážela k dalšímu zpracování. V období let 1969 - 1973 bylo pokusně prováděno perkolační vyluhování uranu (chemická metoda) z nízkoobsahových rud přímo na odvale.

V říjnu roku 1967 došlo ke ztrátě vody v 7 studních ve Březince. Vzhledem k tomu, že se později důlní díla přiblížila k obci, bylo v říjnu roku 1968 rozhodnuto o stavbě vodovodu. Jako zdroj vody byla zvolena pramenní oblast východně od Hošťalovic. Byly vyvrtány dvě studny hluboké 42.0 m a 26.5 m. V roce 1972 byla postavena úpravna vody. Vodovod byl uveden do provozu v září 1973.

Další průzkum v lokalitě Březinka nepotvrdil významnější uranové zrudnění průmyslového významu. Proto začal být sestavován plán likvidace důlního díla Březinka. Těžební práce byly zastaveny a vybrané objekty byly v roce 1987 převedeny na MODELU, podnik ÚV Svazarmu Praha.

Upraveno podle zprávy vypracované Ing. P.dvardem Pechem, Dolní Rozinka, z června 1996.