Drobečková navigace

Úvod > Dějiny obce > Další zajímavosti z historie > Jednotné zemědělské družstvo

Jednotné zemědělské družstvo

Obce Hošťalovice a Březinka leží na úpatí Železných hor. Lidé se zde odedávna živili zemědělstvím. Drobní zemědělci si přivydělávali při sezónních pracích v lese a v cukrovaní, někteří byli trvale zaměstnáni u firem a podniků. Obce Hošťalovice a Březinka měly celkem 224 ha zemědělské půdy a několik hektarů lesa. Část pozemků byla obecních. Ty byly drobným zemědělcům pronajímány za nízký poplatek. Téměř všichni zemědělci s výměrou zemědělské půdy větší než 5 ha vlastnili koně. Ostatní rolníci obdělávali pozemky kravskými potahy. Často také pomáhali při polních pracích větším zemědělcům a ti jim za to obdělávali pole koňskými potahy.

Život v obci plynul klidně, politické třenice byly výjimkou. Snad proto, že mezi lidmi žijícími v těchto obcích nebylo velkých majetkových rozdílů. Hospodáři podle svých možností zlepšovali svá hospodářství koupí nových strojů, jako benzinových motorů, sekaček, vazačů, mlátiček nebo vyorávačů brambor.

Útlum v rozvoji mechanizace zemědělství nastal ve válečných letech roku 1939-45, kdy se zemědělské stroje vůbec nevyráběly (podniky vyráběly válečný materiál). Po válce se tak projevil velký nedostatek zemědělských strojů. Mechanizace v zemědělství se takřka zastavila. Věřilo se však, že postupem doby nastane obrat k lepšímu, zvláště bude-li možnost dovést stroje ze západních zemí.

V únoru 1948 však bylo definitivně rozhodnuto o politické a hospodářské orientaci na
Sovětský svaz. Právě tento rok se stal mezníkem našeho zemědělství. Nikdo ze zemědělců
netušil, co toto rozhodnutí přinese, jaký hospodářský a politický obrat nastane v naší republice.
V tomto roce ÚV KSČ vydal rozhodnutí o združstevnění pozemků a jejich scelení pro společné hospodaření. Na tehdy soukromě hospodařící zemědělce dolehly těžké časy. Zemědělcům byly předepisovány dodávky obilí, masa, mléka a vajec. Povinný byl osev některých plodin jako lnu, čekanky a olejnin. Tyto osevy byly kontrolovány okresními orgány. Jestliže některý zemědělec nesplnil předepsané dodávky nebo neosel plánovanou výměru, následovaly pokuty. U velkých zemědělců sankce vedly až k vystěhování. V takovémto prostředí byla zakládána Jednotná zemědělská družstva (JZD).

V Hošťalovicích a ve Březince bylo založeno JZD na podzim v roce 1957. Družstvo v době
založení sestávalo z 41 družstevníků se společným hospodařením od 1. ledna 1958.
Dne 7.9. 1957 byla svolaná do hostince u Vacků schůze všech členů družstva a na ní byli
zvoleni funkcionáři družstva:

Předseda Vacek Josef
Místopředseda Miřejovský Jaroslav
Agronom Doležal Jan
Zootechnik Mojžíš Ladislav
Účetní Chvojka Josef
Skupinář Pecka Václav
Skladník Petrus Josef

Nově zvolení funkcionáři se chopili práce a organizovali společné práce. Selo se obilí, rozorávaly se meze. Na polích se pracovalo s koňskými potahy, zasetá pole se většinou zavlačovala kravskými potahy. Schůze funkcionářů byly na denním pořádku. Přes všechny problémy se podařilo zasít ozimy. Každý družstevník musel dát na svoji výměru pole osivo. Zároveň se každému předepsalo, kolik musí dát bramborové sadby. Podle stanov družstva každé rodině družstevníka náležel záhumenek o výměře 50 arů. Rodina mohla chovat pouze jednu záhumenkovou krávu a dvě prasata pro svoji potřebu bez ohledu na to, zda v družstvu pracoval pouze jeden nebo více členů. Dobytek byl každému členu družstva oceněn a sveden do větších stájí. Obsluhu dobytka zajišťovali družstevníci, u kterých byl dobytek ustájen. Velkým problémem bylo také ustájení prasat ve stájích několika družstevníků.

Byly vypracovány normy, podle kterých se provádělo odměňování za vykonanou práci. Odměna za veškerou práci v družstvu byla stanovena v pracovních jednotkách (PJ). Na jednu PJ byla vyplácena záloha ve výši 7 Kčs. Rovněž práce funkcionářů družstva byla oceňována v PJ. Měsíční plat předsedy družstva byl ve výši 30 PJ, zootechnika 25 PJ, účetního a agronoma 24 PJ, skupináře a skladníka 15 PJ. Průměrný denní výdělek byl 1,25 PJ u mužů a 1 PJ u žen.

Přišel konec roku 1958, a s tím i vyúčtování 1. roku společného hospodaření. Největší deficit byl v živočišné výrobě - velice nízká dojivost krav a malé přírůstky prasat. Proto bylo nutné co nejdříve postavit kravín pro společné ustájení. Na členské schůzi došlo ke změně ve vedoucích funkcích. Po panu Josefu Vackovi do funkce předsedy nastoupil pan Jaroslav Ždímal.

V roce 1959 se započalo s výstavbou kravína. Po jeho dokončení v dubnu 1961 byly dojnice
společně ustájeny, ostatní dobytek zůstal ještě po jednotlivých stájích. Družstvu byla předána do užívání poměrně zchátralá hospodářská usedlost v Hošťalovicích č.p. 27, která byla majetkem státu. Stodola byla využita ke společnému ustájení skotu a prasat. Další objekty sloužily jako sklad. Jediná obytná místnost sloužila jako kancelář. Pro chov slepic byla ve Březince postavena nová drůbežárna. Jelikož problémy v hospodaření družstva stále přetrvávaly, byl na post předsedy družstva v roce 1963 dosazen pan Josef Židek z Kostelce u Heřmanova Městce.
Po roce byl však z funkce předsedy JZD odvolán a na funkci předsedy družstva byl okresními
orgány navržen pan Josef Levínský z Hošťalovic. Ten celkem úspěšně vedl družstvo až do
roku 1968. Tehdy bylo direktivně, ale proti vůli členů družstva, rozhodnuto o sloučení dosud
samostatně hospodařícího JZD  Hošťalovice a Březinka s JZD Načešice. Představenstvo
družstva v čele s předsedou Levínským právem prosazovalo sloučení JZD Hošťalovice s JZD
Turkovice, které vykazovalo velmi dobré hospodářské výsledky. To však striktně odmítal
Okresní národní výbor v Chrudimi, jelikož obce Hošťalovice - Březinka a Turkovice spadaly do dvou různých okresů - Chrudim a Pardubice.

Díky politickému uvolnění v roce 1968 nakonec došlo k tomuto sloučení a JZD Hošťalovice spolu s Březinkou a JZD Turkovice mohla začít od roku 1989 společně hospodařit. Šest společně hospodařících obcí - Hošťalovice, Březinka, Bukovina, Bumbálka, Rasovy a Turkovice vytvořily „JZD Na Železných horách se sídlem v Turkovicích". Toto sloučení podstatně přispělo k lepšímu hospodaření. Družstvo úspěšně vedl jeho předseda pan Josef Stárek. Podstatně se zlepšilo využívání mechanizace a strojů. Zvýšil se i počet pracovníků v družstvu. Po roce společného hospodaření byly zrušeny PJ a byl zaveden platový systém jako v průmyslu. V družstvu se začala úspěšně rozvíjet přidružená výroba. Družstvo využilo prostory bývalé drůbežámy ve Březince a zřídilo zde škrabárnu brambor, které se dodávaly do restaurací a jídelen, společných vývařoven, do chrudimské nemocnice a vojenských posádek v Pardubicích a v Čáslavi. U škrabárny byl vybudován velkokapacitní sklep pro uskladnění 40 vagónů brambor. Škrabárna brambor zajišťovala ženám celoroční práci s poměrně slušnými výdělky. Hospodářské výsledky "JZD Na Železných horách" se stále zlepšovaly, přibývali noví členové družstva s odbornou kvalifikací, nakupovaly se modernější stroje.

V roce 1977 došlo ke sloučení JZD „Na Železných horách" s JZD Lipoltice. Nově vzniklé
družstvo s názvem „JZD Pochodeň se sídlem v Lipolticích" zahrnovalo 17 obcí a hospodařilo na celkové výměře 2 240 ha půdy. Do čela tohoto  JZD byl zvolen bývalý předseda JZD Lipoltice Zdeněk Krejčík. Po sloučení byly postaveny nové dílny a kanceláře, haly na výkrm brojlerových kuřat, haly na pěstování žampionů a odchovna prasat na Bumbálce. Družstvo též vlastnilo pilu (katr). Sloučení mělo ale také za následek likvidaci škrabárny brambor ve Březince. Kromě klasické živočišné a rostlinné výroby JZD také ve velké míře pěstovalo léčivé rostliny jako je námel, heřmánek, máta peprná, lopuch a ostropestřec. Produktivita a organizace práce v JZD Pochodeň odpovídala průmyslové úrovni. Předseda JZD Zdeněk Krejčík odešel do důchodu v roce 1982. Na jeho místo nastoupil bývalý agronom Petr Buchal, který vedl toto JZD až do roku 1989.

V roce 1991 se JZD Pochodeň transformovalo na zemědělskou společnost Agrodružstvo Lipoltice. Část pozemků byla vrácena původním majitelům, kteří na nich soukromě hospodaří.

20. 11. Nikola

Zítra: Albert

Březinka

Křížek

Návštěvnost stránek

097357