Střípky z obecních kronik

• Na panském poli u Bílého Kamene je veliký kámen bílý. O tomto kameni panují různé pověsti a od něj má osada tato své jméno. V lese nad myslivnou jest rovněž pamětní místo. Jest tam výstupek a tento jest obehnaný hlubokým příkopem, říká se tam u kláštera, kdysi tam prý stával klášter.
  
  
• U Pěšiny vedoucí od myslivny k vesničce Licoměřicům na hranicích se říká u Vápenky, tam se dříve pálívalo vápno a o něco níže se dobývala železná ruda. Blíže katastru Hošťalovského jest jáma, kde se pálily cihly i říká se tam „v cihelně".
  
  
• Proti škole v Březince jest postaven křížek, postaviti ho dali na přání p. Josefa a Kateřiny Mikuleckých p. Václav a Emílie Miřejovských z Březinky č.p. 5. Paní Emílie Miřejovská jest totiž rozená Mikulecká.
  
  
• 1917
  Na Velký pátek dne 6. dubna 1917 celý den bez ustání pršelo a na Bílou sobotu zase celý den se sněžilo, padlo sněhu za ten den nejméně na půl metru, že padal vlhký, nadělal v lesích, a zvláště borových, ohromné škody. Vypadalo to někde jako paseka, i kladní dřeva pod tíhou sněhu přelámána.
  
  
• 1917
  V dubnu 1917 odveden dobytek 4 kusy a pro květen uvrhnuto na naše dědinky 14 kusů dobytka. Tak pokračováno s těmi rekvizicemi obilí, bramborů a dobytka stále. Lidé si již tak zvykli, že každý, sotva odešla jedna rekvizice, čekal již zase druhou. Starosta pan Jan Jelínek měl při tom tu výhodu, že jako starosta byl zproštěn vojny a že nemusel nic odváděti, a nebo když. tak vůbec málo.
  
  
• 1922
  Kostel tento byl šindelem krytý roku 1876. Roku 1902 byla daná nová vazba na kostelní loď, ta pobyta cementovými taškami začínajícími se právě používati. Jelikož byl kostel velice zpustlý, byl opraven celý i se hřbitovní zdí. Věž pobita plechem, a že na ni nebyla také daná nová vazba, se zle vymstilo roku 1922, kdy za vichřice věž byla shozena.
  
  
• 1923
  Politická obec Hošťalovice sestává dnes dne 1. února 1923 z obce Hošťalovic, která má 39 domovních čísel a k této přivtělených osad: Březinky mající 15 čísel a Bílého Kamene s 18-ti čísly. Obec tato měla při posledním sčítání dne 1. ledna 1921 i s osady 434 lidí.
  
  
• 1923
  Rok 1923 byl celkem suchý, za to ale celý podzim tak mokrý, že se ani nemohlo zasíti a řepa a brambory se vůbec špatně dobývaly. Cena obilí po žních byla za žito 90 Kč, za pšenici 140 Kč, za ječmen 105 Kč a oves 90 Kč. O Vánocích téhož roku obilí stouplo a platilo se žito 140,-, pšenice 170,-, ječmen 190,- a oves 120,- Kč za 1 metrický cent. Ceny podsvinčat byly na jaře téhož roku kolem 800 Kč za párek, na zimu kolem 400 Kč.
  
  
• 1930
  V jaře 1930 začal odtud jezditi soukromý autobus patřící panu Frant. Štěničkovi z Orlice u Kyšperka. Jezdí Hošťalovice, Heřmanův Městec, Choltice a Pardubice a zpět. Tímto autobusovým spojením docílily obce velikou výhodu, zvláště školní dítky docházející odtud do měšťanské školy v Heřmanově Městci mají tím veliké pohodlí. Pro vánice, které celou zimu panují musela býti jízda dvakrát po dva dny přerušena a velice často jsem musel autobus vytahovati koněm ze závějí.
  
  
• 1931
  Od srpna 1931 začal jezditi státní autobus z Heřmanova Městce přes Choltice do Pardubic a zpět a jsou nyní obavy, že tato soukromá linka bude zakázaná, a tím by ovšem zdejší kraj byl připraven o spojení, neboť státní autobus by sem do zdejší obce nedojížděl. Takto přes noc garážuje autobus v mé kůlně č.p. 27 v Hošťalovicích. Teď jest svátek 28. září a autobus jezdí dosud.
  
  
• 1934
  Místní osvětová komise v Hošťalovicích spolu se vzdělávacím spolkem Rozkvět v Hošťalovicích uspořádaly v podzimním období r. 1934 dvě divadelní produkce, a sice 2.12. a 23.12., za režie Josefa Vlčka. Při druhé vzpomenuto bylo společně 100. výročí vzniku naší hymny. Čistý výnos věnován byl na doplnění jevištního inventáře.
  
  
• 1938
  Ani naši obec neminula epidemie skotu slintavka a kulhavka. Rozšířila se v naši obci právě v době nejpilnějších podzimních prací, které téměř ochromila. Průběh choroby byl zvláště ve Březince velmi prudký. Došlo i k několika případům uhynutí v naší obci. Občané utrpěli citelné škody ztrátou užitku, pracovní neschopností a poplatky za léčení. V případě uhynutí vyplácel stát poškozeným mimořádné podpory.
  
  
• 1938
  Počet dětí do naší školy ve školním roce 1938-39 docházejících činí 45, z čehož je 23 hochů a 22 dívek. Nově bylo do naší školy přijato 7 dětí, z čehož 3 chlapci a 4 dívky. Dle soupisu dětí školou povinných vr. 1938 je vnáší školní obci celkem 53 žáků. 7 žáků navštěvuje školy měšťanské a 1 žák školu střední. 2 žáci jsou duševně uchýleni a 2 žáci mají vadnou výslovnost. Mrzáků mezi školní mládeží není. Některé děti trpí podvýživou.
  
  
• 1940
  Z usnesení osadního zastupitelstva ve Březince podaná byla žádost okresnímu úřadu v Čáslavi o vybudování úseku silnice Březinka, Bílý Kámen, Podhořany. Z naší obce se t.r. (1940) odstěhoval Josef Tichý dělník z Hošťalovic s rodinou do Choltic a Josef Záruba, dělník z Hošťalovic s rodinou do Lovčic. Do Hošťalovic se v tomto roce přistěhoval Josef Kajínek lesní hajný z Podbořan s rodinou. Sociální a vyživovací poměry v naší obci se trvalým vykořisťováním a vydíráním nacistických okupantů a zejména v dělnických rodinách značně zhoršily.
  
  
• 1946
  Toho dne 21. května pracovali lidé z našich dědin v sousedních lesích. S nimi i Antonín Holeček, dělník ze Březinky, narozený 27. května 1917 ve Březince, č.p. 4 a příslušný do naší obce. Pomáhal paní Julii Krejčové rolnici ze Březinky, č.p. 10 při klestu. Po obědě si pohrával v lese s nalezeným ručním granátem, kteiý náhle vybuchl a nešťastného mladíka v pravém slova smyslu roztrhal. Byl to pracovitý mladili, který byl za války nasazen na práci v Německu kde přežil řadu těžlíých náletů, sloužil jako vojín nově založené Československé armády, až si přišel pro smrt k rodné své vísce, kdy se toho jistě nejméně nadál. Čest budiž jeho památce. Prokleté pozůstatky německé armády ničí naše lidi ještě po roce.
  
  
• 1946
  Majetek Němců Valdemara a Eriky Riedlových v naší obci byl zabaven. Souvislé polesí v katastrálním obvodu osady Březinky ve výměře si 200 ha převzal stát. Roztříštěné lesní plochy asi 23 ha a to lesní oddělení Černá skála, Jedlina a Dobrá vůle připadla podle příslušného dekretu pana presidenta republiky obci Hošťalovice.
  
  
• 1949
  Týden střízlivosti. V době od 7. Do 12. března (1949) probíhal v naší obci „Týden střízlivosti". Občané byli při každé vhodné příležitosti poučováni o zhoubných účincích alkoholu na lidské zdraví. Kulturní referent obce uspořádal za tím účelem přednášku na théma „Alkoholismus brzdou vývoje a výstavby státu".
  
  
• 1949
  Přičiněním MNV v Hošťalovicích a ostatních složek v obci provedena byla telefonizace naší obce s hovornami v Hošťalovicích, Březince a v Bílom Kameně. Zajištěna byla také potřebná úhrada této akce. Tím byl naší odlehlé obci získán cenný dorozumívací prostředek a osadníkům byly ulehčeny starosti a zajištěna úspora časů k jiným pracím.
  
  
• 1950
  Při provedeném náboru do JZD se přihlásilo 13 dělníků a drobných zemědělců za členy. Tak byl uskutečněn první krok naší vesnice k socialistické výstavbě. Z přihlášených členů ustaven byl přípravný výbor JZD v Hošťalovicích. Další členové budou získáváni osobním (1950) přesvědčováním a poctivou budovatelskou prací.
  
  
• 1950
  Krajský národní výbor v Pardubicích vyhověl žádosti občanů z osady Bílý Kámen za odloučení ze svazku obce Hošťalovice a přidělil tuto osadu do svazku obci Podhořan, okres Čáslav. Příslušná komise provedla i rozčlenění katastrální. Tímto opatřením se do značné míry zmenšila katastrální rozloha naší obce. Dodávkové předpisy do konce r. 1951 bude tato osada plniti ještě v rámci obce Hošťalovic.
  
  
• 1951
  V tomto roce bylo započato v naší obci s výstavbou elektrizace. Práce rychle postupovaly za pomoci internátní školy RPA z Pardubic a místních občanů. Konečně přece bude míti naše obec vhodné osvětlení a vydatnou pomoc při různých zemědělských pracích. Provedeny byly také některé nutné opravy na MNV v Hošťalovicích a některé práce povolené v obci a akce 5 M.
  
  
• 1953
  1.VI. 1953 - K tomuto dni byla na celém území ČSR provedena měnová reforma a výměna starých peněz. Vklady v peněžních ústavech byly vyměněny v poměru 1:5 a peníze uschované doma 1: 50. Tato reforma byla prováděna k zrušení lístkového systému prodeje potravin a prodeje zboží na volném trhu. Stanoveny byly jednotné ceny každého druhu zboží. Tato reforma přispěla k ozdravění našeho finančního hospodaření ve státě. Bylo i mnoho postižených, kteří měli značné peněžní obnosy thasaurovány doma.
  
  
• 1959
  Rok plyne a přichází rok 1959, kdy státní orgány začaly připravovat nové územní uspořádání obcí, okresů i krajů. Okresní orgány z Přelouče jednaly v naší obci o tomto novém uspořádání, které se přímo dotýkalo naší obce. Okres Přelouč byl navržen ke zrušení i kraj Pardubice. Občani naší obce měli na vybranou, bud k okresu nově se tvořící Pardubice, neb Chrudim.