Drobečková navigace

Úvod > Dějiny obce > Tvrz Stoupec

Tvrz Stoupec

Tvrz Stoupec byla vybudována pravděpodobně již za Karla IV. nedaleko Trstenické stezky. Je vzdálena asi 400 m jižně od dnešní silnice jdoucí směrem od Březinky na Slavkovice. Místo bylo strategicky významné, protože se zde nachází křižovatka pěti cest. Tyto cesty se používaly až do roku 1906. V tom roce byla postavena silnice spojující osady Starý a Nový Dvůr. Od tohoto roku všechny tyto staré cesty význam ztratily.

Nejschůdnějším vstupem do Železných hor byl Vícemilický průsmyk. Vstupů do něho bylo více. První byl cestou jdoucí od Lipovce k „Jezírku". Další byla hluboká úvozová cesta, které se dodnes říká „Myší díra". Tato cesta jde přímo od Vícemilického (dnes Licoměřického) kostela, kde byla ve středověku náves. Dnes je tu velmi hluboký úvoz porostlý smrky a cesta se již nepoužívá. Cesta navazuje na soustavu cest směřujících ke Stoupci.
Protože v některých úsecích bylo značné stoupání, používaly se obchvaty, kde stoupání nebylo tak prudké. Snad právě toto stoupání dalo vznik názvu tvrze. Mimo těchto obchvatů jsou zde tzv. sešupy, kde se jezdilo z kopce „na čubu". To se zadní kola u vozu zablokovala do ocelových nebo dřevěných saní, aby se netočila. Vozy brzdily pouze třením; šly „šupem", jak se tehdy říkalo. Poblíž Stoupce jsou takové „sešupy" dva. Zřejmě se používaly po mnoho let, protože jejich úvozy jsou hluboké.

Tvrz byla zřejmě postavena jako čistě strážní stanoviště. Jakási obdoba dnešní policejní stanice. Železné hory nebývaly ve středověku příliš bezpečné. Jak píše František Palacký ve svých „Dějinách národu českého", Železné hory byly „peleší loupežnickou", ať už to bylo za Karla IV. nebo za Vladislava Jagellonského.

Prvá písemná zpráva o Stoupci jako tvrzi je z r. 1389, kdy se jako majitel udává Slaměnec z Urbanic. Prvním písemně doloženým majitelem zaniklého dvora Stoupce, byl Jan Chrást ze Stoupce, který roku 1394 získal dvůr od krále Václava IV. jako odúmrť po Janovi z MiIíčevsi na Jičínsku. Po roce 1400 se o tvrz ucházela také Kunka z Vícemilic. V roce 1419 postoupil dvůr Stoupec s částí vsi Hošťalovic Držek z Kratonos, Janovi z Čejkovic (ve zprávě o Hošťalovicích se uvádí Držek z Kratochvil). V roce 1486 se píše o tvrzi jako pusté. Roku 1559 se tvrz Stoupec znovu uvádí jako tvrziště pusté a pak veškeré zprávy o tvrzi mizí. Později upadlo i její jméno zcela v zapomnění a vznikly pověsti, že v těchto místech stával klášter. Teprve r. 1865 dokázal A. Sedláček rozborem písemných pramenů, že zde byla tvrz.

V těsném sousedství tvrze se nacházela malá osada Hody. Pravděpodobně byla zničena spolu s tvrzí při vpádu Matyáše Korvína do Cech v roce 1469. Ve složce „Z nejstarších dějin Březinky" je uvedeno, že Hody, vesnice mající 6 sedláků, zanikly ve třicetileté válce.

Protože nedaleká osada Vícemilice dala vzniknout názvu Vícemilského průsmyku, je na místě se zmínit o její historii. Je to místo starodávné. První písemná zpráva o této obci je z roku 1257, tedy z období Přemysla Otakara II. Obec se až do XVII. století jmenovala Vícemilice (dolní). Vícemilice horní byly dnešní Licomělice. Z Vícemilic dolních pocházel Jan Hvězd a z Vícemilic, zvaný Bzdinka. Byl to zeman, který se stal nejvyšším pražským hejtmanem. Tento post zastával až do zavraždění Jana Želivského. Pak musel z Prahy uprchnout a po Žižkově smrti (v roce 1424) se stal nejvyšším hejtmanem Sirotků. Padl při obléhání Vožic v září roku 1425.

A jak vidíme tvrz Stoupec a její okolí dnes?

Z tvrze se dochoval pahorek obklopený poměrně hlubokým příkopem. Na západní straně tvrziště, těsně za příkopem, jsou zbytky kamene pravděpodobně z nějaké menší stavby. Jelikož jsou zde prohlubně, lze předpokládat, že se jedná o sklepy. V těchto místech byl pravděpodobně i vstup na most do tvrze. Stavby uvnitř tvrziště byly s největší pravděpodobností dřevěné, protože se zde nedochoval sebemenší zbytek tehdejší zástavby. Na tvrzišti není žádný zdroj vody. Pramen vody je na severní straně pod valem. Je to roubená studánka, která zřejmě sloužila pro potřebu posádky. Pro napájení skotu sloužilo napajedlo vzdálené několik desítek metrů na severozápad od tvrze. Ještě před padesáti lety tu byl malý obdélníkový rybníček. Dnes je tu pouze bahnisko porostlé osikami. Na severovýchod od tvrziště je zřejmá hospodářská činnost našich předků. Asi 400 až 500 m od tvrze jsou pozůstatky dvou menších rybníků. Do dnešní doby se tomuto místu říká „V rybníčkách". Ve zprávě o tvrzi je také zmínka o příkopu kolem tvrze napuštěném vodou. Je to ale málo pravděpodobné, jelikož všechny vodní zdroje v okolí Stoupce jsou situovány níže než tvrz. Výše zmíněné rybníky byly napájeny pramenitou vodou a odtok z nich byl severovýchodním směrem ke Slavkovicům. Z mokřin pod tvrzí odtéká voda směrem na Březinku a Lipovec.

Oblasti kolem Stoupce se dnes říká „Ve Stráčkách". Velmi pravděpodobně jde o zkomoleninu slova „Ve strážkách", jelikož tvrz byla postavena pro strázní činnost na tomto strategickém místě Železných hor. Jméno tvrze Stoupec pravděpodobně úzce souvisí s další povinností (zřejmě ale placenou službou) poskytnout pomocnou přípřež těm, kteří to v případě těžkých nákladů potřebovali.

Tvrz Stoupec spolu s Vícemileckým průsmykem, jakožto strategicky významná místa, se jistě dotýkala i některých historických událostí. Téměř před tisíci lety, roku 1035, tudy možná jel do Chrudimi zemřít kníže Břetislav. Snad tudy jel v roce 1306 král Václav III. do Olomouce, kde byl pak zavražděn. Ale zcela určitě v roce 1469 tudy táhl se svými vojsky uherský král Matyáš Korvín do boje proti králi Jiřímu z Poděbrad.



 

 

 

18. 11. Romana

Zítra: Alžběta

Březinka

Křížek

Návštěvnost stránek

097204